Tým debian-cd nabízí obrazy CD s debian-installer
em na stránce Debian CD. Více informací o získání CD
naleznete v kapitole 4.1 – „Oficiální sada CD/DVD-ROM“.
Některé metody instalace vyžadují jiné soubory než obrazy CD. Kapitola 4.2.1 – „Kde se nalézají instalační obrazy?“ vysvětluje, jak najít na zrcadlech Debianu ty správné obrazy.
Následující podkapitoly osvětlují, které obrazy byste měli použít pro který typ instalace.
Populární volbou pro instalaci jessie je obraz „síťového“ CD. Tento obraz slouží k zavedení instalačního systému z CD, instalaci minimálního funkčního systému a k instalaci ostatních balíků ze sítě (proto mu říkáme „síťový“). Pokud byste raději nepoužili síť, můžete si stáhnout i plné CD, které k instalaci síť nepotřebuje. (Z celé sady vám bude stačit pouze první obraz.)
Stáhněte si preferovaný obraz a vypalte jej na CD. Pro zavedení z CD možná budete muset změnit nastavení v BIOSu, viz 3.6.1 – „Vyvolání menu systému BIOS“.
Instalovat můžete také z výměnných USB zařízení. Například USB klíčenka je šikovným instalačním zařízením, které můžete nosit stále s sebou a velmi rychle tak rozšiřovat řady počítačů s Debianem.
Nejjednodušší cestou k vytvoření USB klíčenky s instalačním systémem je stáhnout libovolný CD/DVD obraz s instalací Debianu, který se na klíčenku vejde a nakopírovat ho přímo na klíčenku. Tím samozřejmě zrušíte všechna data, která na ní byla. Celé to funguje proto, že obrazy instalačních CD jsou „hybridní“ a umožňují zavádění jak z CD, tak z USB.
Funkční klíčenku s instalačním programem lze vyrobit více cestami, z nichž některé jsou popsány v kapitole 4.3 – „Příprava souborů pro zavedení z USB zařízení“. (Například návod, jak použít klíčenku menší než 256 MB.)
Některé BIOSy umí zavádět přímo z USB, jiným je třeba pomoci. Hledejte menu, které povolí zavádění z „removable drive“ nebo „USB-ZIP“. Užitečné tipy naleznete v kapitole 5.1.1 – „Zavedení z USB „klíčenky““.
Další z možností, jak zavést debian-installer
je pomocí sítě. Konkrétní postup
závisí na vaší architektuře a síťovém prostředí. Obecně budete
potřebovat soubory z adresáře netboot/
.
Nejjednodušší cesta je asi přes PXE. Do adresáře
/srv/tftp
(nebo jiného podle vašeho tftp
serveru) rozbalte soubor
netboot/pxeboot.tar.gz
. Nastavte DHCP server, aby
klientům předal název souboru pxelinux.0
a s trochou štěstí bude vše fungovat samo. Podrobnější informace
naleznete v kapitole 4.5 – „Příprava souborů pro zavedení ze sítě pomocí TFTP“.
Také je možné spustit instalační systém z pevného disku. Stáhněte si soubory
hd-media/initrd.gz
,
hd-media/vmlinuz
a obraz instalačního CD do
kořenového adresáře pevného disku. Ujistěte se, že obraz CD má příponu
.iso
. Nyní již jen stačí zavést stažené jádro
vmlinuz spolu s jeho ramdiskem initrd.
Postup naleznete v kapitole 5.1.5 – „Zavedení z Linuxu programem LILO nebo
GRUB“.